BLOG: Vyjmutí ze zemědělského půdního fondu: Proč se nevyjímá celý pozemek?

Pokud plánujete stavbu rodinného domu, chaty nebo jiného objektu na pozemku vedeném jako orná půda, louka či jiný druh zemědělské půdy, pravděpodobně se setkáte s pojmem vyjmutí ze zemědělského půdního fondu (ZPF).

Mnoho klientů se domnívá, že se vyjímá celý pozemek, na kterém má stavba stát. Ve skutečnosti je to ale jinak.

Co přesně se vyjímá?

Vyjmutí ze ZPF se týká pouze těch ploch, které budou skutečně zastavěné nebo jinak trvale odňaté zemědělskému využívání. Typicky jde o:

• Zastavěnou plochu samotného domu (podkladová deska, obvodové zdi),

• Zpevněné plochy – například příjezdová cesta, chodníky, terasa, parkovací stání.

Zbytek pozemku, například zahrada, zůstává nadále vedena jako orná půda a ke změně dojde až v rámci zápisu kolaudované stavby do katastru (nutno o to požádat, katastr změnu z orné půda na zahradu neudělá).

Proč je to tak?

Cílem legislativy je chránit kvalitní zemědělskou půdu před zbytečným záborům. Vyjmutí půdy má být co nejmenší a účelné – pouze v rozsahu, který je nezbytně nutný pro danou stavbu.

Navíc za každou vyjmutou plochu se platí odvod za odnětí půdy ze ZPF, jehož výše se odvíjí od bonity půdy. Vyjímáním zbytečně velkých ploch byste tedy mohli platit zbytečně vysoké částky.

Jak celý proces probíhá?

1. Projektant nebo specialista na ZPF (například já) připraví výpočet zastavěných a zpevněných ploch.

2. Zpracuji žádost o vyjmutí, bývá přílohou JES (jednotné enviromentální stanovisko), mohu též zpracovat

3. JES podáte na příslušný úřad životního prostředí, včetně žádosti o vyjmutí ZPF

Tip na závěr 

Pokud si nejste jistí, jaké plochy bude potřeba vyjmout, konzultujte to už při přípravě projektu. Správné nastavení může výrazně ovlivnit nejen schvalování, ale i výsledné náklady.